DIALOGY

Dialog bývá podnětný. Nemusí být vždy příjemný. Ale kdyby nebyl vůbec???
Rozhodující pro tuto akci pro mě byl jeden podzimní den, kdy jsem naskočila do šaliny a po chvíli jsem si všimla na okně loga Poezie v pohybu. Vzhlédla jsem a byla krásně u vytržení, neboť na místě, kde bývají různé reklamy a upoutávky, byly básně. Celý vůz jsem si prošla – vytržena z reality a ponořena do jiné. Potom mě na ulici vytrhl z chůze další výjev – pro mě absurdně vypadající výloha s parohy. Vyfotila jsem si ji jako kuriozitu a věděla, že si to zaslouží nějakou básničku. A tak od té doby občas něco vyfotím a napíšu k tomu pár slov. U dílka č. 11 vznikl prvně naopak text. Jsem však přesvědčena, že výsledná koláž obrazu a slov (někdy i slov už v obraze obsažených) vždy pluje éterem, jen se vyloupne. Přesněji řečeno, já si ji vyloupnout dovolím.
Záběry jsou pořízené mým, nijak suprovým, mobilem, neořezané, nesrovnané, surové (u čtyř použit filtr). Kdybych se s tím měla ještě v rámci svého perfekcionizmu „crcat“, nevznikne nikdy nic.
Důležité je pro mě celkové vyznění, pocit, atmosféra. Vychutnávám si proces hledání, nacházení a tvorby. Bez uveřejnění by to nebylo dokončeno. Celá tato symbolická akce je pro mě osobně velmi smyslu-plná. Nic víc teď v dané oblasti nepotřebuji, jen pokračovat.

Brnem č. 1

Výloha křičí Nesedat!
Vyloženě zlověstně trčí paroží
Výstražné znamení smrti

Brnem č. 2

Odprejskni! Sykla
A otočila se zády.
Nepožádala jsem ji o svolení
Její blaženost a lhostejnost
Veřejně
Publikovat.
Troufám si tušit, že je jí to
Bytostně u zadku.

Brnem č. 3

Kdy nastane blaho?

Nikdy
V nebi
Anebo
Už se stalo?
Nová, bezinfekční, rasa.
Virus víno nevyrobil.
Je nám vskutku k ničemu.

Ubylo blaho
Aby jednou
Zase bylo

Epitaf:
Blahobyt ubil sám sebe k smrti,
Budiž mu nová země lehká.

Nalijme si víno
A projděme očistcem
V café Mezzanine.
…
Kavárenská povalečka jen
Sní si o sladkostech světa.

Brnem č. 4

Podchod vybílili
Zmizely tagy
Jak vyjímalo by se tam nyní
SLOVO
…
TIMO,
Dojeď něco nahodit!

Brnem č. 5

Zvrácená futuristická rekapitulace

Přijdou Vánoce
Přijde Ježíšek
Přijde jaro
Přijdou prázdniny
Přijdou žně
Přijde podzim
Přijdou Vánoce
Přijde Ježíšek
Přijde jaro
Přijdou prázdniny
Přijdou žně
Přijde podzim
Přijdou Vánoce
Přijde Ježíšek
Přijde jaro
Přijdou prázdniny
Přijdou žně
Přijde podzim
Přijdou Vánoce
Přijde Ježíšek
A my k nim.

Brnem č. 6

Už dlouho
Předlouho
Toužím tě
Lehounce políbit
Jemňounce pomazlit…

Jenže já tebe ne!

Brnem č. 7

Demokreatura!

Byla to zkrátka demoverze
Již je v rozvalinách

Co stvoříme teď?

Brnem č. 8

Jaký mám postoj?

Konspirativní verzálky
Nekompromisně udeřily
Chvíli váhám
Je to pravda?
Je to názor?
Je to fakt?
Je to děs*informace?
Je to manipulace???

Přichází úleva
Přijetí daného pojetí v dáli

S dozvuky slov Karla Kryla

„Zaujímáme postoje, místo abychom stáli.”

Brnem č. 9

Da Vinciho sfumato
V kýči nově pojato

Brnem č. 10

Období kdy
Posmrkané kapesníky kupí se
Jak spadané listy psího vína
Pod zpuchřelou omítkou
Staré barabizny

Brnem č. 11

KUPLET

V nouzovém stavu již po léta
Dlí naše slavná societa

Když se to někomu nelíbí
Dupnou a silou ho znehybní

Toho však znehybnit nemohou
Kdož ví, že má duši svobodnou!

Pokračování Dialogů s Brnem, se sebou, se slovy a obrazy je na dosah přesně zde.